Rozhovor s Annou a Elenou o dobrovolnictví v rádiu WNE
Francie patří mezi oblíbené destinace dobrovolníků z řad Evropského sboru solidarity (ESC). Sjíždějí se sem (nejen) z celé Evropy, aby zde strávili několik měsíců prací v asociacích, kterých ve Francii není vůbec málo. A to ani v malých městech. Mylhúzy jsou toho důkazem. Toto statisícové městečko momentálně hostí kolem 20 dobrovolnic. Většinou z východních zemí: Ruska, Gruzie, Arménie, Slovenska, Česka... Dvě z nich, Anna Kuklíková a Elena Kaigorodova, pracují v rádiu WNE a my je vám představíme.
Elena & Anna (foto Julien Foerry)
• Anna a Elena jsou dobrovolnice ESC, které budou tento rok působit v rádiu WNE. Začneme tím, že si uděláme malý výlet do zemí, odkud pochází. Odkud jste? Ze kterého města? A jaké to tam je?
Elena
Pocházím z Ruska, z Udmurtské republiky. Ani samotní Rusové často neví, kde přesně se to nachází... Sousedí s Tatarstánem, nedaleko je Kazaň a Volha. Narodila jsem se v hlavním městě Udmurtska, v Iževsku. Je to malé průmyslové město. Několik let jsem studovala na univerzitě v Petrohradě, o kterém se říká, že je druhým hlavním městem Ruska.
• Průmyslové město? A co tam vyrábíte? Bomby? (smích)
Elena
Nechci, aby to pro Iževsk vyznělo špatně, ale byl tam vynalezen kalašnikov. Teď ale není vhodná doba to říkat...
"To u nás vynalezli kalašnikov" (Elena)
• Celý svět zná kalašnikov! Alespoň máš co vyprávět na večírcích... Teď však pojďme do Česka! Do Česka nebo České republiky? Je v tom rozdíl?
Anna
Není, ale v cizině raději říkám Česká republika. Když se řekne Česko, cizinci často neví, co si pod tím představit. Když uslyší slovo "republika", hned jim je jasné, že se jedná o zemi a ne jen nějakou vesnici v Rusku.
• A ze kterého města pocházíš?
Anna
Z Vlašimi. Je to malé město, má kolem 11 000 obyvatel... Není tam nic moc zajímavého. Jediné dvě věci, které za to stojí, jsou zámek a hora Blaník. Ano, přesně ten Blaník, kde podle legendy spí rytíři, kteří nás mají zachránít, až bude České republice nejhůř.
"Pocházím z malého ruského města, které má 650 000 obyvatel" (Elena)
Elena
Ještě bych chtěla přidat jednu informaci o Iževsku. Řekla jsem, že je malý. Na ruské poměry je malý, ale počet obyvatel je 650 000.
• Ve Francii by to nebylo malé město... Vraťme se však do Česka. Proč jsi tam nezůstala Anno? Co tě přivedlo do Mylhúz ?
Anna
Je hodně důvodů... Teď to pro nás nevyzní moc dobře, ale přijde mi, že v Česku je poměrně složité najít nějakou zajímavou práci, když nejste z oboru. Já s žurnalistkou nemám nic společného, vystudovala jsem ukrajinštinu a mezinárodní vztahy. Studentů žurnalistiky je hodně a český mediální rybníček je poměrně malý. Něco bych asi našla, ale otročila bych tam buď zadarmo nebo za stovku na hodinu a ještě by měli pocit, že po mě za takovou odměnu můžou něco chtít... Ve Francii existuje mnohem víc důstojnějších možností. Například teď dostávám 400 euro měsíčně a ještě mi platí nájem. Moje francouzština, psaná i mluvená, je přitom na úrovni desetiletého dítěte. Tady to ale nikomu nevadí. Francouzi ocení iniciativu a jsou rádi, že se někdo snaží učit jejich jazyk.
• Existují v Česku komunitní média?
Anna
Nějaká asi budou existovat, ale není to tak rozšířený koncept jako ve Francii.
Это невероятно обогащает и расширяет горизонт, и представление о мире (Elena)
• Když je řeč o komunitních médiích, ty sis Eleno, jestli si dobře vzpomínám, vybrala Francii, protože tu funguje hodně asociací. Hrálo roli ještě něco dalšího?
Elena
Před pěti lety jsem absolvovala ve Francii tříměsíční stáž. Seznámila jsem se tam s jedním kolegou, který se právě vrátil z dobrovolnictví v Moldavsku. Řekl mi o Evropském sboru solidarity. Do té doby jsem nevěděla, že něco takového existuje. Poslala jsem víc než 150 přihlášek a 5 let jsem čekala na výsledek...
• Trochu mě udivuje - v pozitivním slova smyslu - že Evropská unie pořád přijímá dobrovolníky z Ruska. Nepřekvapuje tě, že navzdory sankcím a protiruské politice je to možné?
Elena
Je to zázrak. Momentálně pro Rusy stále ještě existují možnosti, jak se stát dobrovolníky. Ale je to samozřejmě mnohem víc komplikované, než před válkou.
• Válka? Můžete to slovo v Rusku používat? Není to "speciální operace na Ukrajině"?
Elena
Víte, ještě dnes si u nás lidé hodně pamatují druhou světovou válku. Skoro každá rodina v ní někoho ztratila. Myslím si, že to je ten důvod, proč naše vláda nepoužívá slovo "válka" - lidi by to odradilo.
• Tomu říkám chození kolem horké kaše! Vidím v tom paralelu s válkou v Alžírsku, což byla koloniální válka v 60. letech mezi Alžírskem a Francií... Bylo zakázáno nazývat ji válkou, říkali jsme tomu "události v Alžírsku". Až v roce 1999 francouzské Národní shromáždění uznalo, že to byla válka, kde zahynulo spoustu lidí... Teď však zpátky k tématu.
Obě jste přijely do Mylhúz na konci září 2023. Mylhúzy jsou sice menší než Iževsk, ale jsou hlavním městem světa. Jaké byly vaše první dojmy? Anno, jsou Mylhúzy taky tak ošklivé jako Vlašim?
"Mylhúzy byly bombardovány během druhé světové války stejně jako Brno" (Anna)
Anna
Ne, ne, ale já ve Vlašimi nezůstala, studovala jsem v Brně a to už mi Mylhúzy hodně připomíná, i když je třikrát větší. První věc: šaliny - v Brně i Mylhúzách jsou úplně všude! Dost podobná je i historie. Stejně jako Brno i Mylhúzy byly průmyslové město a podobně jako Brno to během druhé světové války odnesly bombardováním. Na rozdíl od Brna se tady ale dochovalo mnohem méně památek. V neposlední řadě je podobná i celková atmosféra a vzhled měst: zbytky hradeb, katedrála, vysoké budovy, hodně kamenů a betonu, žádná zeleň a "komerční ulice" vedoucí do centra. Když po ní jdu, občas zapomenu, že už nejsem v Brně. Je tady i francouzská verze Cejlu - přímo v ní bydlím... V Mylhúzách jsem spokojená, připomínají mi město mé alma mater.
• Eleno a jaké jsou tvé první dojmy z Mylhúz?
Elena
Existuje jeden anglický výraz, který se mi moc líbí: "melting pot". Pro mě tohle slovo dokonale vystihuje Mylhúzy. Žijí zde lidé všech možných národností. Když nastoupím do tramvaje, uslyším pět, šest různých jazyků! Mylhúzy jsou opravdu mezinárodní město. A ano, pro mně jsou docela malé.
"Mylhúzy jsou melting pot, uslyšíte v nich spoustu různých jazyků" (Elena)
• Vy už jste vlastně byly i nakupovat ve Štrasburku. Jaké to bylo?
Elena
Miluji Štrasburk! Říká se mu "malá Francie" a já s tím plně souhlasím. Je to malebné město s krásnou architekturou. J'adore !
• A ty Anno, jak se ti líbil Štrasburk?
Anna
Moc se mi líbí. Je to ideální destinace na podzimní výlet - má takovou podzimní atmosféru... Co se nakupování týče, našla jsem tam docela dost sekáčů s luxusními true vintage kousky z kvalitních materiálů za ceny okolo 20 euro.
Život v cizí zemi vám dá hrozně moc: poznáte lidi, které byste v Česku neměli šanci potkat, budete konfrontováni s jinými pohledy na svět a otevřou se vám nové obzory; naučíte se svět vnímat otevřeněji... (Anna)
• Obě v Mylhúzách strávíte rok. Co tu budete během tak dlouhé doby dělat?
Elena
To je dobrá otázka. Samozřejmě bych se chtěla zdokonalit ve francouzštině. A zajímá mě žurnalistika, chtěla bych se stát novinářkou. Už během svých studií na univerzitě jsem napsala nějaké články... Co se Evropského parlamentu týče, chtěla bych se naučit, jak to tam chodí a poznat lidi, kteří tam pracují. Bude to zajímavé a obohacující.
• Hodně štěstí s učením se, jak to chodí v Evropském parlamentu, nebude to lehké... Anno, co máš v plánu dělat během tohoto roku ty - kromě nakupování oblečení?
Anna
Těším se do Parlamentu, strašně moc mě to zajímá! Taky se chci naučit, jak dělat dobré reportáže a jak je zpracovávat. Ale nejvíc mě na profesi novináře baví potkávat zajímavé lidi, kteří mají co říct.
• Jen pro upřesnění, Anna s Elenou se během svého dobrovolnictví v rádiu WNE budou věnovat především projektu "Wunder Parlement". Cílem tohoto projektu je účastnit se každý měsíc zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku a přinášet odtud reportáže. Všichni si myslí, že Evropský parlament sídlí ve Štrasburku, ve skutečnosti se do něj každý měsíc přemisťuje na 3 a půl dne, jinak sídlí v hlavním městě Evropy, v Bruselu. Ale tohle tu teď rozebírat nemusíme. Abychom to nějak shrnuli, co máte v plánu dělat poté, co vaše dobrovolnictví v rádiu skončí? Eleno, půjdeš za rok válčit proti Ukrajině?
Elena
To je těžká otázka, co budu dělat za rok... Dneska jsem se o tom bavila se svojí kamarádkou z Iževsku. Chtěla bych si najít práci, kde bych využila svou znalost francouzštiny, ale v Iževsku není moc možností. Snad jedině pracovat v Auchanu, což je mezi Rusy velmi oblíbený francouzský obchod. Jinak mě nic nenapadá...
"V Česku bych byla ochotná pracovat pouze v diplomacii, protože bych věčně byla někde pryč." (Anna)
• OK, na ruské straně panuje nejistota. A co na straně české? Co bys chtěla za rok dělat?
Anna
Chtěla bych vystudovat magistra tady ve Francii. Takže tu teď zapouštím kořínky... Moje vysněná univerzita je SciencesPo v Paříži, kde bych chtěla studovat Žurnalistiku v kombinaci s mezinárodními vztahy. Česko mám ráda, vypadá to tam hezky, jsem tam zvyklá, chtěla bych pracovat v rodném jazyce, ale lidi jsou hrozně toxičtí, člověk s mojí mentalitou tam nemá žádnou budoucnost, což mě strašně mrzí, ale co se dá dělat? Můžu tam zůstat a celý život bojovat s větrnými mlýny, nebo se na to vykašlat a zkusit odjet někam, kde mě ocení.
Co budu dělat po magistru ještě nevím, zvažuji práci v médiích i na volné noze. Pořád mě zajímají mezinárodní vztahy, takže koketuji i s válečnou novinařinou... Ale třeba se nakonec vrátím do Česka a půjdu do diplomacie, kdo ví?
• Ani na české straně ještě není rozhodnuto. Náš rozhovor pomalu spěje ke konci. Máte nějaký vzkaz pro ostatní mladé lidi, kteří zvažují dobrovolnictví? Nebo klidně i pro někoho jiného...
Elena
Možná bych řekla pár slov pro ty, kteří mluví rusky:
Это отличная возможность провести год в другой стране и увидеть, как живут люди. Это невероятно обогащает и расширяет горизонт, и представление о мире. Сказу скажу, вам будет нелегко, а иногда и очень сложно. Но оно того стоит!
• A český vzkaz?
"Poznávejte svět, cestujte, navštěvujte cizí země, otevře vám to nové perspektivy! " (Anna)
Anna
Jedna z nejlepších věcí, co pro sebe a svůj rozvoj můžete udělat, je vycestovat. Pořád u nás někdo nadává na Evropskou unii, ale díky ní máme v dnešní době možnosti, o kterých se ještě našim rodičům ani nesnilo. Život v cizí zemi vám dá hrozně moc: poznáte lidi, které byste v Česku neměli šanci potkat, budete konfrontováni s jinými pohledy na svět, otevřou se vám nové obzory; naučíte se svět vnímat otevřeněji, zbavíte se předsudků... Chce to jen nebýt líný a pochopit, že když něco chci, musím vynaložit nějaké úsilí. Já sama jsem hrozně líná, ale zapřela jsem se, zjistila si, jak Evropské dobrovolnictví funguje, co všechno musím zařídit, odeslala jsem milion e-mailů... ale dokázala jsem to a teď jsem ve Francii. A takhle stejně to může dokázat úplně každý.
• Děkuji Anno a Eleno za rozhovor a brzy opět na slyšenou.
(Jean-Luc Wertenschlag, 2. listopadu 2023)
Chcete vědět více o našich dobrovolnicích? Navštivte následující odkazy: